Týden s lídrem no. 6: Od nápadu k výsledku

Když jsem v minulém blogu psal o tom, že se nerad vzdávám, když mě něco opravdu pohltí, asi bych měl přiznat ještě jednu věc. Ono to totiž není jen o vytrvalosti. Mě jednoduše baví tvořit. Přijít s nápadem a postupně ho proměnit v něco skutečného.

A není to žádná novinka. Když mi bylo asi dvanáct let, pustil jsem se do stavby vlastního zesilovače. Vyleptal jsem si plošný spoj, osadil součástky, odladil výstupy na osciloskopu, který jsme doma měli, vyrobil šasi a nakonec ho dlouhé roky používal ke gramofonu.

O pár let později jsem zase propadl chovu andulek. Postavil jsem si voliéru velkou asi jako menší zahradní domek, tři budky a nějaký čas se staral o pěknou ptačí partu. Jenže, jak už to u mě bývá, po čase mě začalo lákat zase něco úplně jiného.

Když jsme zrekonstruovali dům se stodolou a zahradou, dostaly moje nápady mnohem větší prostor. Při rekonstrukci jsem zjistil, že spousta věcí, které ostatní považují za odpad, je ve skutečnosti materiál čekající na druhou šanci.

Staré trámy, desky, nebo palety u mě většinou neskončí na ohništi. Ne proto, že bych byl lakomý nebo neměl na nové. Spíš mě napadne: "Co by se z toho ještě dalo vyrobit?"

A tak někdy vznikne lavička, jindy stůl, police, bar, dřevník, vyvýšený záhon, terasa, schody ve stodole, či automatické zavírání branky při stavbě nového plotu. Někdy je výsledkem drobnost, jindy větší projekt. Na tom ale vlastně nezáleží. Největší radost mi nepřináší ani tak hotová věc jako cesta k ní.

Velmi rád také hledám řešení, jak nejlépe upravit kdejakou potravinu. Proto rád udím, zavařuji, griluji, vyrábím pomazánky, peču pečivo a ze švestek nejčastěji slivovici. Ale ze všeho nejvíc mě baví samotné hledání řešení a vymýšlení postupů a způsobů, jak z obyčejných surovin stvořit skutečnou delikatesu.

Stejný pocit mám i tehdy, když někdo z kamarádů slaví narozeniny. Místo abych koupil láhev a přidal obálku, začne mi v hlavě běžet film. Jaký příběh by se dal vytvořit? Co by dotyčného pobavilo? Jak propojit jeho život, rodinu, práci nebo koníčky do něčeho, na co jen tak nezapomene?

Asi právě v tom se od svých kamarádů nejvíc liším. Zatímco si oni zpravidla nad podobnou věcí hlavu nelámou, mně začne vrtat hlavou, jestli by přece jen nešlo něco hezkého a zábavného vymyslet.

Nepíšu to proto, abych si leštil ego nebo se chlubil nějakou zručností. Beru to spíš jako malý vhled do toho, jakým způsobem uvažuji a přemýšlím.

Stejně jako hledám inspiraci pro své koníčky na webech, sociálních sítích nebo ve videích, hledám ji i pro zlepšení života v Drásově. Sleduji stránky jiných obcí i odborné weby. Říkám si, že když něco dobře funguje jinde, proč by to nemohlo fungovat i v Drásově.

Dobrým příkladem z praxe je zavedení Zásad pro výstavbu v městysi Drásov, které jsem našel na www.brandysko.cz Díky této informaci a práci starostky, která celou agendu dotáhla do konce, plynou Drásovu nemalé finanční prostředky na infrastrukturu městyse. K náhledu na stránkách městyse Drásov.

Nevím, jestli jsou tyto vlastnosti pro funkci starosty důležité, ale jistě to dobře posoudí drásovští občané u voleb. Jedno ale vím jistě. Pokud bych někdy dostal důvěru vést Drásov, přistupoval bych k němu úplně stejně jako ke všemu, co mě baví. Přemýšlel bych, co lze udělat lépe, jednodušeji, chytřeji nebo levněji. Ne proto, abych vymýšlel novinky za každou cenu, ale proto, že věřím, že takřka každou věc lze posunout alespoň o malý krok dál. A velmi často už někde existuje někdo, kdo podobný problém vyřešil. Stačí mít chuť ho hledat, nalézat a přenášet dobré nápady i k nám. Právě to mě celý život baví.

Jiří Krejsa

VIDEO v lepší kvalitě sledujte přes odkaz: "Sledovat na YouTube" umístěný vpravo dole na videu.