Týden s lídrem no. 11: Drásov a dotace

26.08.2026

Dnes bych vám chtěl přiblížit, jak fungují dotace pro obce, jak si v jejich získávání vedl Drásov ve srovnání s jinými obcemi a především, co od nich můžeme očekávat do budoucna. Srovnávací grafy najdete pod článkem 

Dotace jsou totiž trochu magické zaklínadlo. Když v rozpočtu chybí peníze na nějakou investici, snadno se řekne: "Na to získáme dotaci." Jenže tak jednoduché to není.

Chybějící peníze můžete samozřejmě nahradit také úvěrem. Ten ale musíte splatit. Řádně získanou a využitou dotaci zpravidla vracet nemusíte – jenže její získání vám nikdo negarantuje.

Dotace můžeme rozdělit na evropské, státní a krajské.

V první řadě musí být vypsán odpovídající dotační titul. Obec musí mít vhodný projekt, musí podat žádost, splnit stanovené podmínky a často také uspět mezi mnoha dalšími žadateli. Následně musí dodržet pravidla realizace i udržitelnosti projektu.

Navíc dotace zpravidla neznamená, že obec dostane projekt zadarmo. Musí zajistit spoluúčast, někdy projekt předfinancovat a zaplatit náklady, které dotační program neuznává.

A také neplatí, že každá dostupná dotace je pro obec automaticky výhodná. Dotační podmínky mohou projekt změnit natolik, že přestane odpovídat tomu, co obec skutečně potřebuje. V Drásově se například u fotbalových kabin nebo Drásovské chaloupky ukázalo, že dostupné dotační podmínky neodpovídaly zamýšlenému způsobu využití.

Podmínky jsou dnes jiné než při vstupu České republiky do Evropské unie. Česko je výrazně rozvinutější, velká část základní infrastruktury již byla vybudována a zároveň se mění evropské priority i způsob financování investic.

Ministerstvo pro místní rozvoj samo v roce 2026 upozorňuje na očekávaný pokles tradičních dotací a větší využívání návratných finančních nástrojů po roce 2027.

Proto podle mě není odpovědné financovat budoucí program větou:

"Budeme úspěšnější v dotacích a tím zaplatíme to, na co dnes nemáme."

To není finanční plán. To je přání.

Dotace musíme aktivně hledat, mít připravené projekty a využívat každou příležitost, která bude pro Drásov ekonomicky i věcně výhodná.

Také náš plán s dotacemi počítá. Ne však jako s neomezeným zdrojem peněz, ale v objemu odpovídajícím přibližně dlouhodobému průměru, kterého Drásov dosahoval za posledních patnáct let. I dosažení tohoto průměru považujeme v příštích letech za velmi ambiciózní cíl, nikoli za samozřejmost.

Přehled, se kterým pracujeme, zahrnuje období 2010–2025, tedy patnáct let a prakticky čtyři komunální volební období. Porovnáváme jednak okolní obce a jednak obce velikostně podobné Drásovu.

Drásov se v našem sledovaném souboru obcí z hlediska celkového objemu získaných dotací drží mezi nejlepšími.

Z našeho srovnání je také zřejmý význam evropských prostředků, tedy dotací přímo z EU.

Podle použitých dat tvoří evropské zdroje přibližně 60 % sledovaného objemu dotací, u některých obcí i výrazně více. V našem sledovaném souboru by tedy bez evropských prostředků byla dotační podpora investic obcí výrazně nižší.

Jiří Krejsa


2. Poměr investičních dotací k investicím

Částky vyjadřují, jakou část kapitálových výdajů obce za období 2010–2025 pokryly investiční dotace; hodnoty na konci sloupců jsou v %.
Chudčice
54,5 %
Zastávka
42,7 %
Malhostovice
36,9 %
Lelekovice
32,1 %
Drásov
30,4 %
Veverská Bítýška
24,3 %
Ostopovice
23,5 %
Lipůvka
21,6 %
Troubsko
17,6 %
Černá Hora
17,4 %
Moravské Knínice
16,5 %
Sentice
16,4 %
Říčany u Brna
16,2 %
Hradčany
10,1 %
Čebín
7,9 %
Popůvky
0,6 %
0 10 20 30 40 50 60
%
Poznámka: Poměr je vypočten jako podíl investičních dotací k investicím celkem (kapitálovým výdajům) za období 2010–2025.
Zdroje: monitor.statnipokladna.gov.cz | data.csu.gov.cz
Share